EES spustil naplno: co od dubna 2026 čeká české cestovatele na hranicích Schengenu

Letěla jsem koncem dubna s kamarádkou Caitlin z Kanady z Tirany do Prahy a na tiranském letišti jsme stály dvě a půl hodiny. Ne kvůli bouřce, ne kvůli stávce řídicích letu, ale kvůli tomu, že se každý non-EU pasažér musel nechat vyfotit, přiložit čtyři prsty na skener a odpovědět na otázky francouzsko-italskému policistovi, kterého tam Frontex půjčil jako posilu. Caitlin dostala svoji první evropskou biometrickou složku. Já jsem s pasem EU proklouzla e-Gate za devadesát vteřin a pak čekala dvě hodiny na terminálu, než tu samou biometrickou trakařku absolvuje zbytek našich spolucestujících.

Tohle je realita, kterou dubnové spuštění Entry/Exit Systemu (EES) přineslo. Systém se zapínal postupně od 12. října 2025, ale 10. dubna 2026 padla poslední nárazníková lhůta — od toho dne ho používá všech 29 států Schengenu ve všech 1 700 hraničních bodech současně. Parametry a harmonogram najdete na oficiálním portálu Evropské komise o EES. A ačkoliv se nás, českých občanů, přímo netýká, na cestování dopadá víc, než si většina lidí myslí.

Co EES vlastně je a proč vznikl

Entry/Exit System je centralizovaná evropská databáze, která nahrazuje razítkování pasů na vnějších schengenských hranicích. Razítko bylo praktické v 90. letech, ale v roce 2026 už neobstojí — nedalo se s ním kontrolovat, jestli někdo nepřetáhl pravidlo 90 dní ze 180, nedalo se z něj vyčíst nic o osobě a dalo se relativně snadno padělat. EES má čtyři úkoly: evidovat každý vstup a výstup cestujících ze třetích zemí, počítat jim zbývající dny v Schengenu, vyhledávat neshody (překročený limit, falešné identity) a ukládat biometrické údaje pro příští kontroly.

Pro osobu ze třetí země znamená první setkání s EES zhruba tohle: úředník si od vás vezme pas, naskenuje ho, vyfotí vás z čela, přiloží vám čtyři prsty pravé ruky na optický snímač a zeptá se na účel cesty a adresu pobytu. Celý proces trvá tři až pět minut na osobu, pokud technika funguje, a patnáct až dvacet, když ne. Data se ukládají centrálně ve Štrasburku a Frontex je drží tři roky od posledního výstupu. Při každém dalším přechodu Schengenu se osoba u kiosku nebo okénka „prokáže tváří“ — systém jí načte obličej a otevře záznam. Razítka nikde.

Kdo EES prochází a kdo ne

Klíčové je, že EES se vztahuje jen na občany třetích zemí cestující na krátký pobyt do 90 dnů ze 180. My, občané Česka s českým nebo jiným EU pasem, v EES nejsme. Nevytváří se nám záznam, nesnímají se otisky, nevyfotí se tvář. Při přechodu vnější schengenské hranice stačí pas a pokud máte biometrický, projdete e-Gatem za minutu.

Ve frontě se tedy objevíte jen ve dvou situacích: buď přijedete na letiště, které ještě nezvládlo dobudovat oddělené dráhy pro EU a non-EU pasažéry (to se týká menších regionálních letišť typu Brno nebo Tirana), nebo cestujete s někým, kdo třetí zemi má — partner, kamarádka, rodina. Pak stojíte v non-EU frontě s nimi, protože odcházet do vedlejšího koridoru a pak se scházet venku je zpravidla horší než počkat.

Co se reálně děje na letištích od 10. dubna

Evropský provozní hlášení z prvních dvou týdnů plného režimu vypadá tak, jak se dalo čekat. Paříž Charles de Gaulle hlásila 11. dubna čekací doby 180 minut na terminálu 2E pro non-EU pasažéry. Madrid Barajas ohlásil dvoudenní výpadek jednoho z biometrických kiosků, fronty dosahovaly přes tři hodiny. Frankfurt měl první den 27 zmeškaných přestupů, druhý den 41. Pokud vás zmeškaný přestup potká, kouknete na návod na uplatnění kompenzace podle nařízení EU261 — na frontu na biometrii se ale vztahuje výjimka „mimořádné okolnosti“, takže šance na náhradu je menší. Lisabon a Amsterdam zvládaly lépe, protože zapnuli systém v pilotní fázi už v listopadu 2025 a personál byl zkušený.

Praha Ruzyně na tom není špatně. Terminál 1 byl kompletně přestavěný v letech 2024–2025 a pro non-EU pasažéry má dvanáct biometrických kiosků a šest konvenčních okének. Terminál 2, kam míří schengenské lety (tedy bez biometrie pro většinu cestujících), je téměř beze změny. Problematický je jen přílet z neschengenských destinací — Thajsko, USA, Srbsko, UK, Izrael, Egypt, Maroko a pak Turecko. Pokud přilétáte s non-EU pasažérem odtamtud, počítejte s tím, že mezi příletem a dalším přestupem nebo odvozem potřebujete o 60 minut víc času, než jste byli zvyklí. Letos v létě bych raději 90.

Kde jsou fronty nejhorší

Empiricky z prvních dvou týdnů: problémy ve Francii (CDG, Orly, Nice), na jihu Itálie (Řím Fiumicino, Neapol) a v Madridu. Nejhůř na hraničních přechodech přes Gibraltar a přes Chorvatsko z Bosny — tady jsou čekací doby v autech čtyři a víc hodin, protože biometrie na pozemních přechodech je pomalejší než letecky. Rumunsko a Bulharsko, které do Schengenu pozemních hranic vstoupily teprve 1. ledna 2025, měly spuštění EES posunuté na duben 2026, takže i ony jsou teď součástí. Vlakem z Rumunska do Maďarska dnes znamená hraniční kontrola zastávku 20–30 minut místo dřívějších pěti.

Na druhé straně: vzdušné hranice Chorvatska, Rakouska, Německa, Nizozemska, Belgie a severských zemí jsou v pořádku. Nordické země měly EES v testovacím režimu od podzimu 2025 a biometrii berou samozřejmě — ve Stockholmu si neprůměrný cestovatel frontu ani nepovšimne. Pokud letos vaříte plán, kde letět, tak letošní nové linky Ryanairu a Wizzairu z Prahy a Brna jdou výhradně do destinací v Schengenu, takže EES se vás fakticky netýká vůbec.

Aplikace Travel to Europe — proč ji stáhnout i když jste Čech

Frontex ve spolupráci s Evropskou komisí vydal mobilní aplikaci Travel to Europe (dostupná zdarma v App Store i Google Play), která slouží k předvyplnění EES záznamu. Cestující ze třetí země si ji stáhne, naskenuje pas, vyfotí se a odpoví na otázky 72 hodin před cestou. Když pak dorazí na hranici, úředník už má všechna data v systému — stačí ověřit obličej a sejmout otisky. Proces se zkrátí ze tří minut na třicet vteřin.

Pro Čechy je aplikace bezcenná, pokud cestují sami. Ale pokud vezete s sebou někoho ze třetí země — ať už partnera z USA, mámu kamarádky z Ukrajiny nebo kanadské kolegy na konferenci v Praze — stáhněte jim ji vy, provozujte je procesem a vyplňte to spolu večer před odletem. Ušetří to tříhodinovou frontu. V praxi jsem u Caitlin zjistila, že aplikace pomáhá i v tom, že vás provede všemi otázkami (účel cesty, adresa pobytu, čas výstupu) a nenechá vás zaseknout na „nevzpomínám si, jak se jmenuje ten hotel“.

ETIAS — co přijde na podzim 2026

EES není jediná změna na hranicích. V posledním čtvrtletí 2026 (přesné datum ještě není, odhaduje se říjen až prosinec) se spouští ETIAS — European Travel Information and Authorisation System. To je elektronická pre-autorizace, kterou musí mít cestující ze zemí bez vízové povinnosti před cestou do Schengenu. Analogie je přesná: americké ESTA, australské eVisitor, kanadská eTA. Platí se €20, žádost se vyplňuje online, rozhodnutí přijde typicky do 96 hodin (většinou do hodiny automaticky schválené), autorizace platí tři roky nebo do vypršení pasu.

ETIAS se opět týká jen občanů třetích zemí bez víz — typicky Američanů, Kanaďanů, Britů, Japonců, Australanů, občanů Singapuru a asi šedesáti dalších zemí. Češi ETIAS nepotřebují, protože jsou občany EU a EES/ETIAS jsou systémy pro vstup cizinců do EU, ne pro pohyb Evropanů uvnitř.

Ale pozor — pokud cestujete opačným směrem, tedy ven z EU do zemí, které sami mají vlastní elektronické pre-autorizace, už teď potřebujete čtyři různé podobné věci.

Co potřebují Češi cestující ven

Za posledních dva roky skoro všechny populární turistické destinace přešly na model „před cestou si online zažádej o povolení vstupu“. Tady je aktuální seznam pro rok 2026:

Destinace	Systém	Cena	Platnost	Doba schválení
Velká Británie	UK ETA	£16 (cca 480 Kč)	2 roky	typicky 24 h, max 3 dny
USA	ESTA	$21 (cca 500 Kč)	2 roky	typicky 1 h, max 72 h
Kanada	eTA	CAD 7 (cca 120 Kč)	5 let	typicky minuty
Austrálie	eVisitor	zdarma	1 rok	typicky minuty
Nový Zéland	NZeTA	NZD 23 (cca 320 Kč)	2 roky	typicky 72 h
Izrael	ETA-IL	zdarma (plánovaně $25)	2 roky	typicky 72 h

UK ETA je asi nejčerstvější — platí od ledna 2025 pro všechny občany EU, kteří letí do Británie, i kdyby jen na víkend nebo přes Gatwick na přestup. I tranzitní let přes Londýn vyžaduje ETA. Kamarádka to nevěděla, vyletěla z Prahy, na letišti ve Stanstedu ji vrátili zpátky. Dvanáct tisíc za zbytečný lítání plus zmeškaná konference v Edinburghu.

Oficiální stránky: pro UK ETA přes gov.uk, pro americké ESTA přímo u CBP, pro kanadské eTA na canada.ca, pro Austrálii immi.homeaffairs.gov.au. Žádejte přímo na těchto adresách, ne přes prostředníky — existuje desítky webů, které vám to „zpracují“ za trojnásobek. Formulář trvá deset minut, zvládnete to sami.

Co to znamená prakticky — můj checklist

Po prvních dvou týdnech EES v plném provozu a po letech cestování s lidmi z třetích zemí jsem si sestavila jednoduchý rituál. Projedu ho vždy pár dní před každou cestou, která překračuje Schengen v jakémkoliv směru.

Týden před odletem

Zkontrolujte si platnost pasu. Pas musí být platný minimálně šest měsíců po plánovaném návratu a ne starší deseti let od vydání. Česká policie vydává cestovní pasy z biometrickými čipy od roku 2011 standardně, ale pokud máte „starší rodinný“ pas z roku 2015 nebo 2016, zkontrolujte, jestli není pod hranicí. V Česku obnova v zrychleném režimu trvá tři dny a stojí 800 Kč, v běžném 30 dní za 600. Na poslední chvíli v Ruzyni je to 6 000 Kč.

Pokud cestujete do země s ESTA/ETA systémem (UK, USA, Kanada, Austrálie), zažádejte si teď online. Ve většině případů pošle systém rozhodnutí do hodiny, ale u nových pasů nebo obskurnějších profilů (dvojí občanství, cestovní historie přes Írán nebo Rusko) to může trvat i tři dny. Nenechávejte si to na den odletu.

72 hodin před odletem

Pokud s sebou vezete spolucestujícího ze třetí země, stáhněte mu aplikaci Travel to Europe a vyplňte záznam. Výhoda: už dopředu víte, co mu budou na hranici chtít. Nevýhoda: pokud mu během těch 72 hodin změníte letenku, účel pobytu nebo adresu, musíte záznam aktualizovat. Aplikace to zvládne, ale potřebuje nové selfie.

Uložte si kopie pasů a boarding passů do telefonu. Nejen jako screenshot — do Apple nebo Google Walletu, kde k nim ostraha sáhne i bez internetu. Do stejné peněženky si dejte i platební kartu pro cesty v eurech; srovnání Revolutu, Wise a českých karet ukazuje, která je teď nejlevnější na platby a výběry v EU. Já mám rituál: pas dcery, pas můj, pas spolucestujícího (když je), všechny boarding passy, potvrzení hotelu, pojištění. Celé do walletu. Při ztrátě originálů jsem v Athénách v roce 2024 tímhle způsobem dorazila na ambasádu za hodinu místo za půl dne.

V den odletu

Pokud letíte z Prahy mimo Schengen, buďte na letišti tři hodiny předem místo dvou. Check-in a bezpečnostka jsou stejné, ale pasová kontrola na odletu mimo Schengen má teď biometrickou proceduru pro cestující ze třetích zemí — a pokud letíte s takovým spolucestujícím, stojíte s ním. EU pasažéři sami můžou použít e-Gates v Ruzyni na terminálu 1 (dvanáct kusů, funkční, rychlé) a jsou na odletové ploše za čtyři minuty. S rodinou z třetí země počítejte s minimálně dvaceti.

Při příletu do Prahy z nechengenské destinace se připravte na to, že non-EU pasažéři stojí déle. Pokud máte návazný spoj domů (vlak, bus, sdílený odvoz), dejte si ho v rozumné rezervě. Mezi mezinárodním příletem a odjezdem RegioJetu na Ostravu bych si dnes nedala nic pod 90 minut. A pokud jedete sama a máte z noční cesty domů napětí, projděte si náš průvodce bezpečným solo cestováním pro ženy — pár triků ohledně taxíků a check-inů mi osobně mnohokrát pomohlo.

Při přestupech v EU

Tady je drobnůstka, na kterou lidé zapomínají: přestup v Schengenu mezi schengenskými lety (např. Praha → Frankfurt → Barcelona) kontrolu pasů vůbec neřeší, protože jste furt v Schengenu. Ale přestup z nechengenské destinace v schengenském letišti (např. Bangkok → Frankfurt → Praha) znamená projít EES ve Frankfurtu, ne v Praze. Takže rezerva na přestup potřebuje být ve Frankfurtu, ne doma. Nejčastější chyba, kterou vidím: lidi kupují letenky s hodinovým přestupem ve Frankfurtu, protože „stejně jsou v EU“. V hlavní sezoně 2026 to prostě nevyjde.

Kam EES nedosáhne

Evropa má v tomhle pár anomálií, které se hodí znát:

• Velká Británie není v Schengenu a EES ji neovlivňuje. Britové zavedli vlastní eGates pro EU občany, kteří si registrují před cestou, a vlastní biometrii. Pokud letíte do UK, chystejte se na UK ETA, ne na EES.
• Irsko má opt-out — Schengen se ho netýká ani historicky, i když je v EU. Mezi Irskem a UK je volný pohyb (Common Travel Area) a obojí stojí mimo EES.
• Švýcarsko a Norsko v Schengenu jsou, ačkoliv nejsou v EU. EES tam platí od stejného data. Při cestě z Prahy do Bernu nebo Osla tedy žádnou změnu nečekejte (jste interně v Schengenu), ale při příjezdu do Ženevy ze Spojených arabských emirátů ano.
• Kypr je v EU, ale nejsou v Schengenu, a pas kontroly na Kypru fungují po staru. EES tam zatím není.

A co ochrana dat

Jelikož mě o tom ptá každá druhá spolucestující, krátce: biometrická data se ukládají v systému Frontexu tři roky od posledního výstupu ze Schengenu. Pokud tedy Caitlin vyletí z Prahy v pondělí a do Evropy se zpátky nevrátí, její biometrie smaže 3 roky od data onoho výstupu. Pokud cestuje opakovaně, timer se resetuje s každou návštěvou.

EDPB (Evropský datový dozor) na začátku roku 2026 vydal zprávu, ve které upozorňuje na rizika agregace — EES, ETIAS, VIS (vízový informační systém) a Interpol databáze jsou stále nezávislé, ale politický tlak po centralizaci tu je a EDPB to nedoporučuje. Pro cestující ze třetí země to znamená, že zatím platí oddělené účely zpracování a data se neproliju napříč systémy bez řádného důvodu. Do budoucna se to může měnit.

Pro nás Čechy: pokud nejste v EES, o vás se nic neukládá. Ani o tom, že jste přiletěli do Paříže. Tohle je třeba vědět — někteří lidé si myslí, že EES sleduje všechny. Ne, sleduje jen vstup a výstup třetích zemí.

EES je technicky nejambicióznější hraniční projekt, jaký kdy Schengen postavil. Spouštění bylo chaotické, systém má mouchy a fronty jsou teď delší, než byly. Ale ruku na srdce — razítkování pasů bylo v roce 2026 překonané. Za dva roky si nikdo na EES nevzpomene, stejně jako si nikdo nepamatuje, jak se před Schengenem stálo hodinu na hranici u Rozvadova.

Tři praktické body na závěr

Pokud si ze čtyř tisíc slov máte odnést jen nejnutnější, tak tohle:

1. Používejte e-Gates v Ruzyni. Terminál 1 i terminál 2, pro EU biometrický pas je to otázka devadesáti vteřin proti patnáctiminutovému čekání u okénka. V hlavní sezoně rozdíl mezi chytnutým a zmeškaným přestupem. Funguje to spolehlivě, jen se nepokoušejte e-Gate obejít, když cestujete s dítětem pod 12 let — to musí k okénku s vámi.

2. Rezervujte si delší přestupy při příletu z nechengenských destinací. Nová realita je minimálně 90 minut mezi příletem a dalším spojem v hlavní sezoně, ideálně 120 minut, pokud máte dále vlak nebo návazný let. Staré hodinové přestupy na Frankfurtu z Bangkoku už nefungují.

3. Když cestujete se spolucestujícím ze třetí země, stáhněte mu aplikaci Travel to Europe a 72 hodin před cestou spolu vyplňte EES záznam. Je to nejjednodušší způsob, jak proměnit tříhodinovou frontu v půlhodinovou formalitu. A popovídáte si u toho.

Evropa se měnila posledních třicet let hlavně směrem otevřenějších hranic. Posledních pět let — Brexit, pandemie, migrační krize, digitalizace — trochu jiným směrem. Ne nutně špatným, jen jiným. Cestování teď potřebuje víc přípravy, víc aplikací, víc plánování — a pokud chcete další drobnosti, které šetří nervy na letišti i v destinaci, sbírala jsem je do patnácti cestovatelských lifehacků, které používám sama. Na oplátku jsou kontroly jednotné a nejasnosti kolem razítek pryč. A Caitlin si z Prahy odvezla kromě zážitků i svoji první biometrickou složku v evropské databázi, což je věc, kterou před dvaceti lety měla jen hrstka agentů James Bondů. Pokrok má své kouzlo.