Když se řekne evropská dovolená, většina lidí si představí Toskánsko nebo Provence. Balkán přitom nabízí stejně dramatickou přírodu, bohatší historii a ceny, které se s západní Evropou nedají srovnávat. Projela jsem ho za posledních osm let sedmkrát a pokaždé jsem si říkala, že příště už mě nic nepřekvapí. Nepoučila jsem se.
Vybrala jsem osm míst, která nejsou v běžných průvodcích na prvních stranách. U každého najdete, proč se tam vyplatí jet, co nevynechat, kolik dnů si rezervovat, jak se tam dostat a s jakým rozpočtem počítat. Všechny ceny jsou orientační, průměrné z jara a podzimu 2025. Pokud vám Balkán zachutná, podívejte se i dál na východ — Gruzie má podobný poměr cena/zážitek a Arménie je další podhodnocená země, kterou západní turisté teprve objevují.
1. Kotor, Černá Hora — fjord, který nečekáte
Kotorský záliv bývá někdy označován jako nejjižnější evropský fjord. Geologicky to přesné není, ale když vplujete mezi strmé stěny Lovćenu, pochopíte, proč to přirovnání vzniklo. Samotné městečko Kotor se schovává pod horou a středověké opevnění se táhne až do výšky 260 metrů nad mořem. Celá oblast je od roku 1979 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO jako přírodně-kulturní region Kotoru.
Vyjděte po kamenných schodech na kostel Panny Marie od zdraví před východem slunce. Je to hodina a půl stoupání, v létě nesnesitelné vedro, v dubnu a říjnu ideální. Shora vidíte celý záliv naráz. Dole v uličkách starého města se schovejte do kavárny Caffé Forza, kde espresso stojí 1,80 eura a místní novináři tam tráví dopoledne.
Vyhraďte si tři dny. Jeden na Kotor, jeden na Perast a ostrov Gospa od Škrpjela, jeden na výjezd do národního parku Lovćen. Z Prahy nejlevněji letecky do Podgorice (Wizz Air, od 1 200 Kč zpáteční, cesta autobusem 90 minut) nebo přes Dubrovník. Denní rozpočet: 900–1 300 Kč včetně ubytování v guesthouse.
2. Theth, Albánie — vesnice, kam nevede asfaltka
Když mi kamarád Martin před sedmi lety poprvé ukázal fotky z Thethu, myslela jsem si, že je to někde v Patagonii. Severoalbánské prokletí hory vypadají jako scénář k fantasy filmu. Theth leží v údolí obklopeném dvoutisícovkami a do roku 2019 tam vedla jen šotolinová cesta. Dnes už je asfaltka, ale poslední úsek je pořád zkouška nervů. Pokud plánujete kombinovat hory s pobřežím, podívejte se i na albánskou riviéru — jižní pobřeží mezi Himarou a Ksamilem je stále o třetinu levnější než chorvatské.
Absolutní must je treking z Thethu do Valbony přes průsmyk Valbona Pass. Dvanáct kilometrů, šest až osm hodin, stoupání 700 metrů. Cesta vede kolem pastvin, přes kamenná pole a shora vidíte celou severní Albánii. Batoh si necháte převézt za 20 eur a večer ho máte v guesthouse na druhé straně.
Minimálně čtyři dny: den cesta ze Shkodëru, dva dny trek, den návrat. Do Shkodëru se dostanete levně z Tirany (letenka z Prahy od 1 800 Kč), dál minibusem za 10 eur. Denní rozpočet: 600–900 Kč, Albánie je stále nejlevnější zemí regionu. V Thethu platí jedna věc, kterou si musíte zapamatovat: od konce října do poloviny dubna je vesnice odříznutá sněhem a většina guesthousů zavřená. Nejlepší období je červen, kdy už jsou pastviny zelené, ale horské svahy ještě zdobí poslední sněhové pruhy. Druhá nejlepší varianta je září, kdy se les zbarvuje do zlatá a teploty klesají na příjemných osmnáct stupňů přes den.
3. Ohrid, Severní Makedonie — jezero staré tři miliony let
Ohridské jezero je jedním z nejstarších jezer na planetě a žije v něm přes 200 endemických druhů. Město Ohrid má zápis UNESCO jak pro přírodu, tak pro kulturní památky. Starý kostel svatého Jana v Kaneu, který stojí na útesu přímo nad vodou, je asi nejfotografovanější místo celé Makedonie.
Najměte si kajak nebo malý motorový člun a zajeďte do kláštera sv. Nauma na jihu jezera. Dvacet kilometrů po vodě, cestou prameny, kde vidíte na dno do hloubky patnácti metrů. Na jídlo doporučuji rybu koran, endemickou ohridskou sladkovodní rybu, v restauraci Letna u přístavu za 1 500 denárů (cca 650 Kč) s přílohou.
Vyhraďte si tři až čtyři dny. Do Skopje letecky z Vídně nebo Bratislavy (za 3 500 Kč zpáteční), dál autobusem tři hodiny za 8 eur. Denní rozpočet: 800–1 100 Kč, ubytování v rodinném apartmánu u jezera od 900 Kč za noc. V Ohridu se vyhněte hlavní promenádě mezi sedmou a devátou večer, kdy se tam tlačí celé město. Místo toho zkuste ulici Kosta Abraš o ulici výš, kde majitelé otevírají menší taverny bez cedulí, jen s rukou psanými jídelníčky u vchodu. Tam vařejí jako doma — a za třetinu peněz, které byste zaplatili u vody.
„Balkán je poslední Evropa, která si pamatuje, jak se cestovalo dřív. Bez rezervací na půl roku dopředu, bez fronty u každé vyhlídky, bez pocitu, že jste jen další číslo v turistickém algoritmu.“ — Jan Čulík, etnolog, sedmnáct let terénního výzkumu v regionu
4. Prizren, Kosovo — osmanské město, které málokdo zná
Kosovo je na seznamu cestovatelských destinací stále pod radarem, a Prizren je toho nejlepším důkazem. Osmanské město s kamenným mostem, starou pevností nad řekou a minarety mezi pravoslavnými kostely vypadá jako filmová kulisa. Jenže tady je všechno autentické — turistů minimum, místní jsou nadšení, že jste přijeli. Pokud hledáte podobně prázdné destinace, kde se neplatí frontou u každé vyhlídky, stojí za zvážení i Moldavsko — země vína a klidu.
Vylezte na Kaljaja, pevnost nad městem, hodinu před západem slunce. Shora vidíte, jak se do údolí slévají stovky střech a jak řeka Bistrica prořezává město napůl. Dolů se vraťte kolem Sinan-pašovy mešity, která je zevnitř malovaná tak jemně, že se dá minutu jen stát u vchodu a koukat.
Stačí dva dny. Do Prizrenu se dostanete z letiště Priština autobusem za 4 eura (90 minut) nebo taxi za 40 eur. Letecky z Vídně přímo, od 2 200 Kč zpáteční. Denní rozpočet: 700–1 000 Kč, v Kosovu se eurem platí všude a ceny jsou srovnatelné s Albánií. Pokud máte den navíc, doporučuji výlet do kláštera Visoki Dečani padesát kilometrů severozápadně. Srbský ortodoxní klášter ze čtrnáctého století se zápisem UNESCO, hlídaný kosovskou policií, se dovnitř dostanete po předložení pasu. Fresky jsou v evropském kontextu naprosto výjimečné.
5. Mostar a Blagaj, Bosna a Hercegovina — most a derviš
Mostar má slavný Stari Most, který turisté znají z pohlednic. Méně známé je, že patnáct kilometrů od něj leží vesnice Blagaj, kde přímo pod stometrovou skálou vyvěrá pramen řeky Buny a stojí tam derviský klášter ze šestnáctého století. Je to jedno z nejmagičtějších míst, která jsem v Evropě viděla.
V Mostaru jděte na most brzy ráno, než dorazí první autobusy z Dubrovníku. Mezi sedmou a devátou máte starou část města skoro pro sebe. V deset už nedorazíte k zábradlí. V Blagaji si dejte v restauraci Vrelo Bune pstruha vařeného v páře — rybu chytí ráno, ve dvanáct ji máte na talíři za 15 eur. Pro aktuální bezpečnostní a cestovní informace doporučuji mrknout na stránku MZV ČR k Bosně a Hercegovině — pohraniční přechody a povinné vybavení auta se občas mění.
Vyhraďte si dva dny, Blagaj je na poledne, Mostar ráno a večer. Letecky do Sarajeva nebo Dubrovníku, dál autobusem (2,5 hodiny, 12 eur). Denní rozpočet: 800–1 100 Kč, restaurace v Bosně jsou překvapivě dostupné, hlavní chod do 10 eur. Když už jste v regionu, nevynechte vodopády Kravice čtyřicet kilometrů jižně od Mostaru. V srpnu je tam místní koupaliště, v květnu a říjnu skoro nikdo a vodopády v plné síle. Vstupné 10 marek, parkování 5 marek, ručník a plavky s sebou.
6. Sarajevo — tři náboženství v jedné ulici
Sarajevo je jediné evropské město, kde můžete během deseti minut chůze projít kolem mešity, pravoslavného kostela, katolické katedrály a synagogy. Baščaršija, stará osmanská čtvrť, je živá, ne muzejní. Vedle přes ulici začíná rakousko-uherská zástavba, která vypadá jako odstřihlá z Vídně. Čtyřicet metrů jiné město.
Na výjezd si rezervujte Tunel spasa — devadesátimetrový úsek tunelu, který za války v devadesátých letech spojoval obklíčené město se svobodným územím. Malé muzeum, zásadní pro pochopení kontextu. Večer v Baščaršiji objednejte ćevapi u Mrkva — deset kusů, pita, jogurt a cibule za 8 marek (cca 100 Kč).
Dva až tři dny. Přímé lety z Prahy do Sarajeva létají nepravidelně, spolehlivější trasa je Wizz Air přes Vídeň nebo Budapešť (od 1 800 Kč zpáteční). Denní rozpočet: 900–1 200 Kč. Sarajevo má jednu zvláštnost, kterou jiné balkánské metropole nenabízejí: lanovku na Trebević, která byla dlouho mimo provoz a znovu ji zprovoznili teprve v roce 2018. Lístek nahoru 20 marek (cca 240 Kč), cesta trvá devět minut a shora vidíte město v kotli, jak se proužkem rozprostírá mezi horami. Nahoře najdete zříceninu bobové dráhy z olympiády 1984, dnes oblíbené místo pro streetart.
7. Plitvická jezera, Chorvatsko — hack, jak se vyhnout davu
Plitvice znají všichni a přesně proto jsou v červenci a srpnu nesnesitelné. Na hlavní dřevěné chodníky se vejde třicet lidí na metr a čtvereční a vy místo vodopádů koukáte na záda před sebou. Trik je přijet v sezóně mezi půl pátou a šestou ráno, kdy park oficiálně ještě neotevřel, ale vstupy na vedlejších stezkách jsou průchozí. Pokladní v 7:00 vám lístek doplatíte na místě.
Druhá varianta je přespat přímo v parku, v hotelu Jezero nebo Plitvice. Ráno vyrazíte v šest a do desíti máte horní i dolní jezera obchozené. Od jedenácti se sem valí zájezdy z Záhřebu a Zadaru, vy už sedíte u oběda. Alternativa: jděte v dubnu, kdy jsou kaskády nejprudší kvůli tajícímu sněhu a turistů je desetkrát méně.
Jeden plnohodnotný den stačí. Doprava nejlépe autem z Chorvatska (z Zadaru 90 minut, ze Záhřebu 2 hodiny), vstupné 40 eur v hlavní sezóně. Denní rozpočet: 1 500–2 000 Kč, Chorvatsko je nejdražší zemí seznamu.
8. Meteora, Řecko — kláštery v oblacích
Meteora jsou kláštery postavené na vrcholcích pískovcových skal, které se vypínají sto metrů nad řeckou rovinou Thesálie. Šest z původních čtyřiadvaceti klášterů je dodnes obydlených. Když přijedete za mlhy nebo brzy ráno, skály se občas vynořují z oblaků a ty kláštery vypadají, jako by levitovaly.
Nejkrásnější pohled je z vyhlídky na silnici mezi Kastrakim a klášterem Velká Meteora, hodinu po východu slunce. Potom projeďte čtyři nebo pět klášterů (vstup 3 eura do každého, ženy musí mít sukni po kolena, u vchodu půjčují za 1 euro). Doporučuji klášter Rousanou, který je nejstarší a má nejkrásnější fresky.
Minimálně dva dny. Do Kalambaky, výchozího města, dojedete vlakem z Athén (4,5 hodiny, 22 eur) nebo Soluně (2,5 hodiny, 15 eur). Letecky přes Athény nebo Soluň (od 2 500 Kč). Denní rozpočet: 1 200–1 600 Kč, Řecko je kategorie sama pro sebe, ale Thesálie je výrazně levnější než ostrovy. Pokud máte auto, druhý den vyjeďte na stezku mezi klášterem Svaté Trojice a starým městem Kalambaka. Pěšky z údolí, asi hodinu nahoru lesem. Nahoru nevede silnice a většina turistů sem nedojde, takže máte klášter prakticky pro sebe. V létě jděte brzy ráno, kdy je mezi skalami ještě stín.
Jak to poskládat dohromady
Všech osm míst stihnete za tři týdny intenzivního cestování. Realističtější je rozdělit to na dva výlety. První cesta: Kotor, Theth, Ohrid, Prizren (autem nebo autobusy, devět až jedenáct dní). Druhá cesta: Mostar, Sarajevo, Plitvice, Meteora (kombinace auta a vlaku, deset dní).
Celkový rozpočet na dvoutýdenní balkánskou cestu pro dva lidi, včetně letenek z Prahy, ubytování v guesthouse nebo apartmánech, jídla a místní dopravy, se dá udržet v rozmezí 35 000 až 55 000 Kč. Pokud byste stejné množství zážitků chtěli v západní Evropě, počítejte s dvojnásobkem.
Balkán funguje nejlépe, když se na něj nechystáte jako na výlet s rezervovanou každou večeří. Přiletíte, pronajmete auto, máte hrubý plán a zbytek vám ukáže cesta. Poslední kout Evropy, kde to takhle ještě funguje — a já se obávám, že další dekádu už fungovat nebude. Mimochodem: region je dlouhodobě považovaný za bezpečný i pro solo cestování žen, ve všech osmi destinacích jsem část cesty absolvovala sama a nikdy jsem neměla problém.